NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Huh.... Disgorge!!! Jo, ale tentokrát holandští. Ovšem taky brutální, nebojte se... Nejsou sice starší než oni opěvovaní Amerikáni, ale to snad neva. Jedná se o projekt kytaristy Mangled Erwina, který první pětiskladbové demo vyplodil v roce ´95. Na téhle placičce však najdete druhé demo Flesh&Bowel Grinder Inc.. a nějaký ten bonus. Erwin Hermsen jakožto kytarista Mangled vám asi moc neřekne. Jméno druhého zúčastněného, kytaristy Harolda Gielena, vám už bude možná známé víc, protože kromě zmíněných Mangled drtí šest strun i ve známé grind brusce Inhume. Dvě prasátka se nám rochní v kanálních riffech a na pomoc se k tomu přizvali kamaráda R. Olanda a kámošku Y. Amahu. Ano, správně tušíte, třetím člen(ovc)em jest automat, vyluzující rytmy rychlé a rychlejší. To všechno vám může evokovat známé strýčky z Mortician. Nicméně ujišťuji vás, že jestliže mi přijdou desky Mortician dost nudné (minimálně poslední dvě určitě), pak tenhle milý a odvázaný holandský projekt mne docela baví, ačkoli to pochopitelně není nic světoborného. Zvuk je sice přiměřený stylu, ale v porovnání s Mortician je to o poznání lepší. A muzika je také hutnější a hopsavější. Račte prosím slyšet, že ani Disgorge z Holandska se nevyžívají ve sladkých melodiích, pokud se nejedná o sladkou melodii vyhřezlých vnitřností, bublajících pod něžnou péčí poledního slunka. Prostě tihle Disgorge jsou především veselá zábava, jež se chvílemi dostává až do roviny ucauca grindu. O nic víc nejde. Takže placička Gorge This vás oblaží celkem deseti songy v popsaném duchu. No uznejte, nemáte chuť na ošklivou Germicide, nechutnou Intestinal Haemorrhage, zasmrádlou Septic Pus, lingvisticky hravou Bowl Of Bowels /hihi.../, vrtačkovou Dental Sodomy či hymnu pro řidiče Back Seat Mutilation? No řekněte sami, není to krása? Navíc je celý tanec uzavřen coververzí songu Bathe In Blood, kterou pánové ukradli od, a teď se podržte, jakýchsi Mangled... Co dodat?
6 / 10
1. Rotten Gaseous Expiration
2. Germicide
3. Bloody Surgery
4. Intestinal Haemorrhage
5. Cadaveric Resin
6. Septic Puss
7. Bowl of Bowels
Vydáno: 2001
Vydavatel: So It Is Done
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.